Protrombinový fragment 1+2

  • Pracoviště
    Trombotické centrum - Laboratoř imunochemická
  • Aktualizováno

    13.11.2024

  • Biologický materiál

    plasma

  • Typ zkumavky např.

    modrý (citrát sodný) Vacutainer 

  • Dodací lhůta

  • Referenční meze

    0,099 - 0,347

  • Kritické meze

  • Jednotka

    nmol/l

  • Zdroj referenčních mezí

    Vlastní meze laboratoře získané vyšetřením zdravých dárců (n 78). Doporučené hodnoty dané výrobcem: 0,069-0,229 nmol/l.

  • Nejistota

    Nejistotu měření nevyjadřujeme 

  • Použitá metoda

    ELISA 

  • SOP

  • NČLP

  • Poznámka

    Zpracování prováděno v sérii. Vzorek je nutné dodat do laboratoře do dvou hodin po odběru. 

  • Kód VZP

    96885

    Body

    813

    Poznámka

    dle číselníku v. 1429, platné od 01.11.2024

  • Indikace

    Stanovení F 1+2 je používáno pro diagnostiku, monitorování a vyhodnocení získaných či vrozených poruch koagulace. Je indikováno jako pomocné vyšetření pro posouzení rizika trombózy a při monitorování účinnosti antikoagulační léčby.

    Přeměna protrombinu na aktivní trombin, která je doprovázena tvorbou fragmentů, je klíčovou událostí v koagulační kaskádě. Imunochemické stanovení protrombinových fragmentů F 1+2 umožňuje přesnou kvantifikaci míry formace trombinu.

    Význam stanovení koncentrace fragmentu protrombinu F 1+2 se uplatňuje při diagnostice hyperkoagulačních a hypokoagulačních stavů. Zvýšené hladiny jsou detekovány u pacientů s trombózou, plicní embolií 1,2, diseminovanou intravaskulární koagulací 3 (DIC), polytraumaty 4 a sepsí 5. Mimoto se zvýšená plasmatická hladina F 1+2 objevuje v plasmě pacientů s dědičnou trombofilií, jako je Faktor V Leiden, nebo s nedostatkem proteinu C či proteinu S 6. Významné snížení hladiny F 1+2 se může vyskytovat u pacientů užívajících orální antikoagulační terapii nebo heparin 1,7.

  • Interpretace

    1. Pelzer H, Schwarz A, Stüber W. Determination of Human Prothrombin Activation Fragment 1+2 in Plasma with an Antibody against a Synthetic Peptide. Thromb Haemost 1991; 65: 153-9.
    2. De Raucourt E, Meyer G, Landais P, et al. Markers of Hemostatic Systém Activation in Pulmonary Embolism. Changes During and after Cessation of Anticoagulant Treatment. Blood Coagul Fibrinolysis 2000; 11: 249-53.
    3. Mammen EF. Disseminated Intravascular Coagulation (DIC). Clin Lab Sci 2000; 13: 239-45.
    4. Mac Callum PK, Thomson JM, Poller L. Effect of Fixed Minidose Warfarin on Coagulation and Fibrinolysis Following major Gynaecological Surgery. Thromb Haemost 1990; 64: 511-5.
    5. Hollenstein UM, Pernerstorfer T, Homoncik M, et al. Effect of Factor X Inhibition on Coagulation Activation and Cytokine Induction in Human Systemic Inflammation. J Infect Dis 2002; 186: 1270-6.
    6. Arkel YS, Paidas MJ, Ku DH. The Use od Coagulation Activation Markers (Soluble Fibrin Polymer, TpP˄TM, Prothrombin Fragment 1.2, Thrombin – Antithrombin, and D-Dimer) in the Assessment of Hypercoagulability in Patients with Inherited and Acquired Prothrombotic Disorders. Blood Coagul Fibrinolysis 2002; 13: 199-2015.
    7. Tripodi A, Cattaneo M, Molteni A, et al. Changes of Prothrombin Fragment 1+2 (F 1+2) as a Function of Increasing Intensity of Oral Anticoagulation. Thromb Haemost 1998; 79: 571-3.


Preanalytika:

  • Stabilita při 20°C

    4 h

  • Stabilita při 4-8°C

    8 h

  • Stabilita při -20°C

  • Stabilita při -70°C

    6 měsíců


zpět na seznam metod